Kolik žhářů je třeba?
Přijali jsme mlčky jako běžnou zvyklost, že na řadě portálů vystupují v diskusích velmi často čtenáři sprostě a urážejí kdekoho. Spojuje je několik rysů. Pustí se do jakéhokoli tématu velmi ostře a zásadně negativně. Jejich výpady jsou často hrubě rasistické, jejich znalost gramatiky zhusta mizerná a jazyk je obvykle vulgární. Nejde jen o portály zpravodajské. Zatoulám-li se na některé oborové webové stránky, naleznu podobný obraz.
Napsal jsem, že se tento jev stal ‚běžnou zvyklostí.‘ Takže na první pohled je vlastně všechno v pořádku a netřeba se tím obírat. Jenomže právě tak ‚běžnou zvyklostí‘ je například v některých kulturách useknutí ruky pro krádež chleba, jinde jsou ‚běžnou zvyklostí‘ zbraně ve školách a v jiné době to bylo třeba upalování zdravých dívek a žen, pro ‚čarodějnictví‘. Běžná zvyklost sama není ospravedlněním.
Jsem přesvědčen, že celkový dojem, který vyvolá čtení diskusních příspěvků, nevypovídá o úrovni všech čtenářů. V případě útočných diskutérů jde možná právě o onen mizivý zlomek populace, jak jsem naznačil v úvodu. Kdo z té zbývající většiny čtenářské obce ale má zájem vstoupit do takového ringu a nechat se urazit a zesměšnit? Ten slušný mávne rukou, mlčí a raději ustoupí. Ponechá však tak prostor zmíněným negativistickým sprosťákům s ubohou gramatikou. Ta infekce pak proniká dál, protože jde o ‚běžnou zvyklost.‘ Nemyslím, že je dobré to přijmout jako žádoucí normu, protože dominuje-li hrubiánství, kromě jiného to znemožní konstruktivní polemiku. Svoboda slova je sud vína a kapka splašků ji dokáže znehodnotit.
Za zamyšlení stojí i příčiny vedoucí k takové úrovni polemiky. Jde o diskutující, kteří záměrně chtějí veřejnost naštvat, otrávit a zasít semínko beznaděje? Čtu-li jejich příspěvky důkladně, nenajdu v nich konstruktivní hledání řešení. Jde jen o plivnutí, zesměšnění, o útok a tedy formu násilí. Je to snad vědomý program, který nedokážeme prohlédnout? Nebo jde jen o typ lidí, kteří neumí vyslechnout názor druhého člověka, třebaže s ním nesouhlasí?
Ať je to jakkoli, snad by mohlo být tím prvním krokem ven z mlhy pověstné blbé nálady, kdyby lidé k sobě byli docela normálně slušní a nevyklízeli pole před hulvátstvím. Třeba jen proto, aby ukázali svým vlastním politikům, že to je možné a dobré pro všechny?
Zdeněk Šťastný
Po stopě pohlednice z Peru
Není to poprvé. Jenomže tentokrát ten úkaz lze už chápat jako výzvu. Začněme ale popořádku. Právě v tuto chvíli posloucháme na jedné z dominantních vysílacích stanic koncert před vstupem do Nového roku – Dvořákovu Novosvětskou symfonii. Před časem jsme si koupili půvabnou reklamní tabuli, upozoňující na čokoládu ze Zory Olomouc, včera nás zaujala kombinovaná police Prague a nedaleko v témž obchodě pokrývala téměř celou stěnu plastika Marka Schovánka. Nebylo by to nic neobvyklého, pokud bych nehovořil o Kanadě.
Zdeněk Šťastný
Hra pro náročné
Jde o hru založenou na zákonitostech z oboru epidemiologie. Dovoluji si však předeslat, že jde o hru, která vyžaduje jistou porci smělosti, možná na hranici sázky. Běží zde o hru potenciálně vyvolávající závislost, které se účastník už nikdy nemusí zbavit a navíc zavlečení do hry je vysoce nakažlivé. Otevřeně se proto obracím na ty, kteří z čehokoli, co neznají mají obavy, aby se účasti zřekli.
Zdeněk Šťastný
Originálním inkoustem
Uvažoval jsem nad tím, zda tento blog zveřejnit. Vůbec ne pro obsah sdělení. Je ale psán anglicky a bylo by ke škodě toho textu, kdybych jej překládal. Naopak, právě v angličtině má punc pravosti. Napsala jej moje dcera, profesí novinářka, pro kanadské čtenáře a vlastně nebyl míněn pro českou obec. Já si jej však s jejím souhlasem přesto dovolím uveřejnit a jen prosím, aby své čtenáře nalezl. Přiznávám, že angličtina může být nesnadná pro porozumění českým očím. Jsem si ale jist, kdo chce rozumět, ten porozumí. Bez ohledu na jazyk. Autorem blogu je tedy Marketa Stastna, Ottawa.
Zdeněk Šťastný
A jak to bylo dál?
Obvykle nechávám promlouvat a jednat hrdiny svých literárních příběhů. Někdy je však na místě promluvit přímo. Zamýšlím se nad tím, kde jsou hranice mezi tolerancí a appeasementem, metaforou a demagogií, případně svobodou slova a arogancí.
Zdeněk Šťastný
Aprílové království
Za lesy, prý v dálce kdesi za ploty a za vrátky je království bez adresy z Aprílové pohádky.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Vyšetřování výbuchu ve Vrběticích bylo extrémně rozsáhlé a náročné, řekl Rakušan
Přímý přenos „Je prokázáno, že oba výbuchy provedli příslušníci ruské zpravodajské služby GRU. Jejich motivem...
Neodstoupím, řekl Sánchez po kauze manželky. Zlepšeme politickou kulturu, vyzval
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že demisi nepodá. Zvažoval ji s ohledem na kauzu, v níž je...
Za výbuchy ve Vrběticích stojí Rusko. NCOZ kvůli nespolupráci kauzu odložila
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů...
Většina práv jako u manželů a přiosvojení dětí. Pavel podepsal zákon o svazcích LGBT+
Stejnopohlavní páry budou moci od příštího roku uzavírat partnerství s většinou práv, jaká mají v...
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 565x