Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vy mládenci, kteří jste jako já...

20. 06. 2013 1:29:03
... tak jste možná bohatší o shodnou zkušenost. Netřeba líčit, jak to začíná, ale plné hlubokých zážitků je rozhodně to pokračování. Všechno se má vidět z obou stran, jde jen o přípravu auditoria. Celé představení o několika dílech začíná laskavě a mírně.

Začátek se prosadí tím, že zdravý zdatný mladík na vrcholu mužného věku se musí zastavit a položit si dlaň na prsa, aby chytil dech. Usmívá se, ale úplně na úsměv to není. Další dějství už má svého režiséra a jak se sluší a patří taky nějaký tým. Pokud jste neviděli vlastní srdce na monitoru při vyšetření dopplerem, dopřejte si ten zážitek. Je to blízké, opravdové, protože vidíte zřetelně, že jste jaksi doma, že to je právě ta vaše krev, která se v zesíleném šumu žene dutinami svalu v hrudi. Impozantní zážitek.

Tím atrakce, které předepisuje scénář, zdaleka nekončí. Necháte se zavřít do kabiny podobné té, jakou znáte z příběhů o Baronu Prášilovi. Jako byste chtěli putovat časem. Půvabnou laborantku vidíte pak venku za plexisklem a necháte ji k sobě promlouvat prostřednictvím mikrofonu a reproduktoru. To možná proto, aby se cítila bezpečněji. Nechá vás pak s kolíčkem na nose dout z plných plic do trubiček a sleduje nejen vás, ale taky monitor před sebou. Jistěže kolíček nemá ona. Jak se pak ale můžete pokoušet o důstojnost? Jiné by to bylo, kdyby si sama připnula kolíček také.

V disciplíně Komediální úloha dostane se však na špici monitorování spánku. Je třeba hrát současně na několika piánech. Předně na prstě máte svorku oxymetru. Vedle sebe přístroj, který jako svědomitý trpaslík bdí, zatímco vy chcete spát. Svítí si svými zelenými kontrolkami a hledí na vás. Aby se přístroj zdůvodnil, do nosu vám vedou hadičky a na krku sedí čidlo. Má-li se člověk takto převalit, šelestí, chrochtá a omotaný do hadiček a kablíků spouští proces převalení se na bok.

Jednoaktovka vrcholí svižnou chůzí na nekonečném pásu. Věříte, že v očích laborantek na pás naběhl ztepilý jinoch s hustou hřívou nad rozhodným pohledem v očích, hombré samý sval, jemuž pod kosmatou širokou hrudí jako píst lodního motoru pracuje neúnavný sval. Ony však vidí pána s řídkými vlasy, který nechce, aby bříško pod prošedivělým hrudníkem moc vykukovalo. K prvnímu znevážení dojde aktem oholení srsti na prsou. Jak to mohou udělat? Abyste neutekli, připojí si vás hadičkou do žíly a na směšně polovyholený hrudník nalepí elektrody. Pás se rozjíždí. Samozřejmě, že se usmíváte, protože laborantka je váš ročník. Nebo byla před nějakou tou zimou. Pás zvolna akceleruje a váš úsměv se proměňuje v trpký trismus. Ptá se, zda může pohyb pásu ještě zrychlit. Vy těžko můžete odpovídat a jen pohodíte hlavou, jak jste to viděli u Jamese Bonda. Pás tedy zrychlí a vy natahujete krok. Ona se usmívá, protože má dojem, že se usmíváte také. Plocha s pásem se zvedá a nekonečný chodník opět zvýšil rychlost. Teď máte vytřeštěný zrak, ruce zaťaté do madla, chrčíte, laborantka mizí ve fialové mlze a kolem uší vám sviští ohňostroj.

Sděluje vám, že pás zastaví a vy dáte najevo odpovědí: “ch...he...hr...hr”, že s návrhem v zásadě souhlasíte. Zvony duní v lebce a tělem se vám prohání zapnutý autogen. A teď na scintigrafii, aby sval vypověděl, jak se mu to varietní vystoupení líbilo, a aby se přiznal, kde ten neduh vězí.

Na závěr dne míjíte laborantku a pohledem jí dáváte na srozuměnou, že ve vás doutná netušená síla elektrárny, kdyby na to – nedej bože – přišlo.

Za rohem si sednete a říkáte si, hlavně, že mi to pumpuje. Tak ať pumpuje dál.

Autor: Zdeněk Hanka | čtvrtek 20.6.2013 1:29 | karma článku: 9.35 | přečteno: 583x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Filip Vajdík

Manipulace: Věru musíš dát karmu tomuto článku

Věru, ti kteří kliknou na tento článek, můžou očekávat šťastné zítřky. Je ale potřeba pevně věřit tomu, co je v něm napsáno.

21.10.2017 v 1:43 | Karma článku: 5.40 | Přečteno: 195 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 8.93 | Přečteno: 320 | Diskuse

Karel Trčálek

Než nás zadáví svoboda volby

Snad už jsem se z těch voleb docela nepomátl! A vy určitě taky! Což vy taky nejste už z toho docela pomatení?

20.10.2017 v 19:34 | Karma článku: 7.28 | Přečteno: 253 | Diskuse

Ivana Pavlisková

To nesmíš !

Je toho mnoho, co nám zakazují úřady a nejen ty. Když odmyslím poslední velký zákaz, který rozpoltil společnost, a to zákaz kouření v restauračních zařízeních, jsou to drobné, někdy se chce říct i naschvály, které otravují život.

20.10.2017 v 18:54 | Karma článku: 19.99 | Přečteno: 431 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 561
Žiji v Kanadě a mám tím pádem jednu nevýhodu a jednu výhodu. Tou nevýhodou je skutečnost, že Českou republiku vidím z dálky a neslyším, co se hovoří v ulicích. Na druhé straně mám však obrovskou výhodu v tom, že Českou republiku vidím z dálky a neslyším, co se hovoří v ulicích


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.