Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Sanitka 2

Možná proto, že jsem sám profesionální záchranář v Kanadě a v podmínkách kanadského severu jsem získal zkušenost pod červeným majákem rychlé záchranné služby, těšil jsem se na volné pokračování příběhů legendárního seriálu. Důvodem mohlo být i to, že jako autor mám ke slovesné tvorbě velmi živý vztah.  Chtěl jsem asi také nahlédnout přes rameno do tvůrčí kuchyně respektovaného autora. Dík současné technice jsem tu možnost měl.

Po zhlédnutí prvního dílu jsem si uvědomil zvláštní jev. Zamýšlím se nad tím, co činí některá díla nadčasovými a klasickými, takovými, která přetrvávají a co mají mezi sebou naopak společné ty světlice, které stáhnou momentální pozornost a pak tiše beze stopy zapadnou do zapomenutí. Úvaha mě zavedla ještě dál, k jinému přirovnání. Proč některý vztah zůstává krásný, nenapodobitelný a silný napořád a jiný se vypaří do trapnosti jako momentální výstřelek. Myslím, že k odhalení toho magického rysu navíc jsem však přece jen dospěl, když jsem se ptal sám sebe, proč jsem zvědavý na druhý díl. Je to princip gradace.  Sanitka 2 ji nepostrádá a je zřetelné, že vědomě nechce vystřelit všechen prach v jediné salvě. Je jasné, příběh výšku nabírá. Při tvůrčí práci jde o mystickou kombinaci talentu, perfektní zvládnutí řemesla, znalost profese, do níž je příběh zasazen a mít co sdělit. Už prvotní dotek mě přesvědčuje, že Sanitka 2 má všechno. Oceňuji skutečnost, že příběh nejde po povrchu, ale chce civilním způsobem mapovat neobyčejné příběhy obyčejných lidí na záchrance. Takový je totiž život a to je to, co mě jako běžného diváka přitahuje.

Nabídka desítek kanálů na kanadské obrazovce je bohatá a mohu srovnávat. Není snadné obstát v současné konkurenci. Při pohledu zpět získávám dojem, že příběhy, které zahltí diváka hned v titulcích smrští akce vytratí se do nepřehledného zapomenutí a splývají se všemi podobnými příběhy. Hubačův seriál nabízí jemnější, hlubší vyprávění. Svébytné a nezaměnitelné, jehož určitě stojí za to být součástí.

Sanitka 2 se rozjíždí velmi slibně a během prvního dílu už rozsvítila svůj maják a zvyšuje svou rychlost. 

Autor: Zdeněk Šťastný | čtvrtek 12.9.2013 6:18 | karma článku: 10,14 | přečteno: 1204x
  • Další články autora

Zdeněk Šťastný

Po stopě pohlednice z Peru

Není to poprvé. Jenomže tentokrát ten úkaz lze už chápat jako výzvu. Začněme ale popořádku. Právě v tuto chvíli posloucháme na jedné z dominantních vysílacích stanic koncert před vstupem do Nového roku – Dvořákovu Novosvětskou symfonii. Před časem jsme si koupili půvabnou reklamní tabuli, upozoňující na čokoládu ze Zory Olomouc, včera nás zaujala kombinovaná police Prague a nedaleko v témž obchodě pokrývala téměř celou stěnu plastika Marka Schovánka. Nebylo by to nic neobvyklého, pokud bych nehovořil o Kanadě.

31.12.2014 v 23:52 | Karma: 8,53 | Přečteno: 439x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Hra pro náročné

Jde o hru založenou na zákonitostech z oboru epidemiologie. Dovoluji si však předeslat, že jde o hru, která vyžaduje jistou porci smělosti, možná na hranici sázky. Běží zde o hru potenciálně vyvolávající závislost, které se účastník už nikdy nemusí zbavit a navíc zavlečení do hry je vysoce nakažlivé. Otevřeně se proto obracím na ty, kteří z čehokoli, co neznají mají obavy, aby se účasti zřekli.

29.12.2014 v 16:40 | Karma: 9,38 | Přečteno: 530x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Originálním inkoustem

Uvažoval jsem nad tím, zda tento blog zveřejnit. Vůbec ne pro obsah sdělení. Je ale psán anglicky a bylo by ke škodě toho textu, kdybych jej překládal. Naopak, právě v angličtině má punc pravosti. Napsala jej moje dcera, profesí novinářka, pro kanadské čtenáře a vlastně nebyl míněn pro českou obec. Já si jej však s jejím souhlasem přesto dovolím uveřejnit a jen prosím, aby své čtenáře nalezl. Přiznávám, že angličtina může být nesnadná pro porozumění českým očím. Jsem si ale jist, kdo chce rozumět, ten porozumí. Bez ohledu na jazyk. Autorem blogu je tedy Marketa Stastna, Ottawa.

23.9.2014 v 22:57 | Karma: 8,44 | Přečteno: 421x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

A jak to bylo dál?

Obvykle nechávám promlouvat a jednat hrdiny svých literárních příběhů. Někdy je však na místě promluvit přímo. Zamýšlím se nad tím, kde jsou hranice mezi tolerancí a appeasementem, metaforou a demagogií, případně svobodou slova a arogancí.

29.8.2014 v 18:11 | Karma: 5,82 | Přečteno: 191x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Aprílové království

Za lesy, prý v dálce kdesi za ploty a za vrátky je království bez adresy z Aprílové pohádky.

1.4.2014 v 0:53 | Karma: 5,54 | Přečteno: 212x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

V této oblasti jsem staromódní

Přestože nejde o jakkoli skrývané tajemství, svět žen zůstává pro muže nedostupný. Dýcháme týž vzduch, hovoříme týmž jazykem a přesto, pokud my, muži, překročíme ten práh a vstoupíme hlouběji za prostor průniku světů mužského a ženského, tápeme a bloudíme.

8.3.2014 v 0:38 | Karma: 12,65 | Přečteno: 371x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Roztočená střelka kompasu

Jako bych je slyšel: “Já přece na nějakou politiku kašlu. Chtěla bych dětem upéct to, na co mají chuť a vybírat s nimi oblečení, které jim sluší.” “A já bych je chtěl učit jezdit na kole, hvízdat na prsty a naučit je plavat. Chci vést normální poklidný život.”

21.2.2014 v 16:56 | Karma: 10,06 | Přečteno: 336x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Sedí ten stařičký fór pořád?

"Proč máš zalepené to oko?” “Taková blbost. Sledoval jsem anténu na té naší služební volze, jak se vysunuje a jak se tak dívám, tak mi vypíchla oko.” “To je šílený...” “...ale bylo to ve službě, tak jsem měl nárok na odškodnění. Dostal jsem černobílý televizor.” “Vidíš, kdyby sis vypíchl obě, mohl jsi dostat barevný.” Každý z nás nějaký zná a každý z nás docela jistě nějaký se smíchem šířil. Já taky. Ty vtipy se na někdejší esenbáky možná hodily. Tehdy.

18.2.2014 v 4:15 | Karma: 18,48 | Přečteno: 930x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Ostrým řezem

Je čas vyslovit to zřetelně. Žijeme v Kanadě a díváme se přes tu širokou vodu zpět. S napětím, s láskou, s neklidem, s radostí, se smutkem – emocionálně. Záleží nám na ní podobně, jako člověka zajímá osud jeho blízkých. Chceme vědět jak se daří té malé zemi uprostřed Evropy a přejeme jí podobně jako našim blízkým zdraví. V případě země tedy zdravý vývoj.

20.1.2014 v 5:53 | Karma: 12,36 | Přečteno: 565x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Vánoční host

Mám nahrávku vyprávění, které velmi působivě podává Johnny Cash. Jmenuje se The Christmas Guest. Text napsal G. Jones. Vědom si skutečnosti, že není v mých silách přenést náboj v plné síle, v tvůrčí pokoře jsem se přesto pokusil text přeložit tak, abych se přidržel co nejvíce originálu. Přeji nejen všem čtenářům šťastné a veselé Vánoce, prožité v míru a lásce.

18.12.2013 v 6:38 | Karma: 12,74 | Přečteno: 299x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Jak jsme na tom se seriály

Televizní seriály obecně jsou v obecné oblibě snad proto. že divák vstupuje mezi své hrdiny podomácku v bačkorách a ti se tak stávají součástí rodiny. Úvaha o seriálech je proto nadčasová.

4.12.2013 v 2:59 | Karma: 9,77 | Přečteno: 559x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

O lasu nad hlavou

Je to podivuhodný fenomén a snad muzikolog a sociolog by dokázali vysvětlit, proč právě v té domácí kotlině se mezi dudáky, dechovkou a cimbálovkou, usadili i honáci dobytka, pistolníci a hra na drsné zákony Divokého západu.

10.7.2013 v 1:46 | Karma: 8,46 | Přečteno: 191x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Stampede

Může se nám vybavit sugestivně děsivý obraz ženoucího se stáda dobytka, tak jak jej nabídl jedinečným způsobem Johnny Cash. Mnohým však to slovo může připomenout tradiční regionální slavnost, vracející do života doby Divokého západu. Přikláním se svou úvahou k živlu druhému.

6.7.2013 v 3:02 | Karma: 7,74 | Přečteno: 273x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Hvízdlo mi to u ucha

Vlastnit restauraci patří k povinnému koloritu světoběžníka. Jsem rád, že jsem se ponořil do těch neznámých vod, tu zkušenost vytvořil a obstál. Tato má jistota však málem byla vykořeněna.

2.7.2013 v 5:36 | Karma: 12,66 | Přečteno: 564x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Věřím, že ano. Určitě ano.

Byla to tehdy přirozená samozřejmost? Hloupost na nepravém místě nebo odvaha na místě pravém? Možná to byla pověstná klika, možná dva náhodní lidé měli štěstí nebo jsme k sobě byli slušnější. Že by to bylo v tom? Tak se ptám, zda by se to mohlo stát i dnes, právě tak, jako se to odehrálo tehdy.

28.6.2013 v 3:43 | Karma: 12,22 | Přečteno: 318x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Nic víc, než posedlost

Dočetl jsem se, že hotel Praha se má proměnit v trosky. Tedy ...má se jásat? Je třeba si vzít mávátka? Bude se sledovat účast a provolávat sláva?

24.6.2013 v 0:20 | Karma: 16,07 | Přečteno: 738x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Vy mládenci, kteří jste jako já...

... tak jste možná bohatší o shodnou zkušenost. Netřeba líčit, jak to začíná, ale plné hlubokých zážitků je rozhodně to pokračování. Všechno se má vidět z obou stran, jde jen o přípravu auditoria. Celé představení o několika dílech začíná laskavě a mírně.

20.6.2013 v 1:29 | Karma: 10,49 | Přečteno: 600x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Den otců

Okolnosti jsou stejné, zkušenost je táž, návyky jsou shodné a přece člověk jedná zcela jinak, vstoupí-li do hry emoce. Takové nestandardní počínání může pak vyznít komicky, možná o člověku vypoví něco víc, někdy to může být dobré, jindy ne. Ať tak či onak, naše člověčí pocity, vnímání a srdeční hnutí řídí naše jednání víc, než se na první pohled zdá.

16.6.2013 v 1:21 | Karma: 10,58 | Přečteno: 291x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Třeba to tak mělo být

Cesta za cílem, který si člověk sám stanoví, se všelijak klikatí. Nahoru, dolů, někdy na dešti a podstatné je nezastavit se. Doslova to platilo na jedné z etap. Hlavně se nezastavit. Vzpomněl jsem si a usmál jsem se, protože jsem viděl film. Jeden známý herec se jmenuje právě tak, jako ústřední postava onoho krátkého příběhu ze života. Symbolická a podivuhodně příznačná je skutečnost, že v roli, kterou zmíněný herec ztvárnil, nakonec...

12.6.2013 v 4:08 | Karma: 11,83 | Přečteno: 412x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Skvělý vedlejší efekt

Celkový dojem byl velkolepý. Během celého procesu jsem nepřestával mít pocit hry, se vším, co k tomu patří. Sem řadím i závěrečné hřejivé pohlazení po zkoušce. Aby však pohlazení neakcelerovalo sebevědomí nezdravě, je třeba přiznat, že jsou okamžiky vice či méně významné, kdy sami sebe můžeme pokárat pro nedostatek předvídavosti.

8.6.2013 v 5:35 | Karma: 7,53 | Přečteno: 325x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 66
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 565x
Žiji v Kanadě a mám tím pádem jednu nevýhodu a jednu výhodu. Tou nevýhodou je skutečnost, že Českou republiku vidím z dálky a neslyším, co se hovoří v ulicích. Na druhé straně mám však obrovskou výhodu v tom, že Českou republiku vidím z dálky a neslyším, co se hovoří v ulicích

Seznam rubrik