Nejen o hluboké studni

Rozlehlá země, ohromující hloubka, nedozírné rozpětí věků a úžasný objev. Dosah kanadského nálezu je nadrozměrný. Přesto nabízím nález přinejmenším srovnatelný.

Tu zprávu jsem si četl dvakrát. V zemi, která se rozkládá od oceánu k oceánu, sáhli badatelé tak hluboko pod povrch planety, až našli v dutině kamene lapenou vodu. Představa, že byla zakleta po dobu jedné a půl miliardy let, kde zůstávala nedotčena, v temnotě a nehybnosti v hloubce dva a půl kilometru pod povrchem, mě omračuje. Její tajemství je zjeveno a teď má moderní věda štědrý prostor k tomu, aby nalezla, co všechno je zapomenuto v té prastaré troše vody. Možná ani nebyla získána ze svého původního místa a jen v důsledku geologických pohybů se dostala jinam. Ta trocha vody, která nevěřila, že se kdy ještě zatřpytí v slunci, je teď přelévána ze zkumavky do zkumavky a sdělí nám nějaké svědectví.  

Vlastně se v laboratořích shledá i s jinými unikátními nálezy toho druhu. Hluboké vrty v ledovcích dokáží totiž vynést na povrch tříšť bohatou svědectvím z dávných věků podobně jako nyní získaná voda. I odtud, z mrazivé hmoty ledovce lze vyčíst  složení někdejší vody, která nesla svou zakonzervovanou informaci po dlouhé miliony let.  Ledovce se však rovněž stěhují a spolu s nimi i zpráva, kterou nesou.

Podobně můžeme hovořit také o naftě, která také nese zprávu z doby překryté tlustou vrstvou času.

Troufám si však vstoupit na vědecké kolbiště s něčím, co zcela jasně strhlo mou pozornost velmi výrazně. Řekl bych, že svým významem a dosahem pravděpodobně předčí nesporně dějinný nález vody, staré jednu a půl miliardy let. Zamýšlel jsem se nad vahou docela jiného objevu, o němž se málo obecně ví. Časové rozpětí objevu, který chci přiložit ke srovnání, nemá takový rozměr. Na druhou stranu – a tady připouštím  jistou porci neskromnosti – autorem objevu jsem já sám.  Přesto mám za to, že ve velkém srovnání s objevem vody, uložené jednu a půl miliardy let necelé dva a půl kilometru pod povrchem, můj objev obstojí, možná jej předčí. Objevil jsem totiž doma ve spíži, přibližně třicet pět centimetrů pod spodní policí, konkrétně na podlaze, půllitrovou láhev slivovice. Beru ji do ruky a informaci, kterou jsem získal čtením zápisu na lahvi, nyní předávám. Zápis na nalepené etiketě uvádí sedmdesát pět procent a i tato láhev své současné místo ve spižírně získala teprve nedávno. Dostala se sem driftováním z území, které je vymezeno jako Moravské Slovácko. Její stáří lze rovněž vyčíst ze zapsané informace a činí pět let. Fyzikální vlastnosti nebyly ověřovány laboratorně, nýbrž alternativně smyslově. 

Při vlastním srovnávání významu objevu vody ve skále dva a půl kilometru hluboko, konzervované zde po jednu a půl miliardy let s nálezem mým vlastním váhám, opakované testování vzorku mi však úvahu ztěžuje.